Já jsem se díky výborné lékařské péči, které se mi dostalo jak ihned po porodu na stanici jednotky intenzivní péče, tak i následně na stanici perinatologie, rychle zotavovala a mohla jsem se přesunout za Terezkou na neonatologické oddělení. Terezka byla na toto oddělení umístěna ihned po narození, přímo na jednotku intenzivní a resuscitační péče, kde strávila pod nepřetržitým dozorem lékařů a sester jeden týden. Poté se přestěhovala na stanici intermediární péče I. (dále jen IMP I.). Já jsem byla díky skvělé službě rooming, kterou v českobudějovické nemocnici nabízejí, umístěna na pokoj blízko Terezky. Po deseti dnech na IMP I. Terezka zesílila a mohly jsme být na společném pokoji na stanici intermediární péče II. Během celého pobytu Terezky na JIP i na IMP I jsem ji mohla kdykoliv navštívit, nosit jí odstříkané mléko, přijít se na ni podívat nebo jen pohladit. Sestřičky i lékaři mi byli kdykoliv k dispozici, mohla jsem se jich na cokoliv zeptat a vždy byli velmi ochotní. Myslím si, že tento přístup neonatologického oddělení českobudějovické nemocnice vedoucí k rozvoji vztahu mezi matkou a jejím předčasně narozeným miminkem je ojedinělý a velmi profesionální. Také díky nové budově a blízkosti jednotlivých oddělení je velice komfortní a promyšlený. Je velmi uklidňující pocit být blízko svého předčasně narozeného miminka a vědět, že je o něj nejenom dobře postaráno, ale že za ním mohu kdykoliv ve dne v noci přijít a být s ním.
Samostatné poděkování za odváděnou práci by patřilo všem lékařům, lékařkám, sestrám, sanitárním sestřičkám i paním uklízečkám jednotlivě. Na to však kapacita tohoto příspěvku bohužel nestačí, avšak i přesto bych chtěla věnovat pár zvláštních řádků k vyzdvižení jedné osoby, laktační poradkyně paní Mgr. Evy Führerové, která svým neutuchajícím entuziasmem, optimismem a láskou ke své práci představuje člověka na pravém místě a neskutečnou pomoc pro všechny maminky. Byla to právě ona, která nám včas předala kontakt na Středisko rané péče SPRP v Českých Budějovicích. Paní Führerovou jsem poprvé spatřila, když jsem se probudila na JIP. Dokázala mi během krátké chvíle vnuknout pocit, že jsem ta nejlepší maminka na světě, která má to nejkrásnější miminko. Vysvětlila mi, že tím, že pošlu Terezce těch pár kapek mléka, které si ode mě s dovolením vezme, jí vlastně „postavím na nohy“. A tento pocit ve mně upevňovala při každém našem setkání, kdy nám pomáhala s technikou kojení, péčí o dítě aj. Možná to při čtení působí až jako klišé, avšak, byl to opravdu vždy neskutečný příval pozitivní energie, sebevědomí a informací o miminku, podaný s láskou a profesionalitou, na který vzpomínám ještě dnes a za který bych chtěla těmito řádky zvláště paní Führerové poděkovat.
Díky pomoci všech výše zmíněných jsme mohly s Terezkou nemocnici po 43 dnech od jejího narození opustit a jít domů. Na moment, kdy budeme moci opustit nemocniční pokoj, jsem se moc těšila. Na druhou stranu u mne však sílila obava, zda péči o předčasně narozenou holčičku bez té skvělé odborné pomoci, které se nám v nemocnici dostávalo, sami doma zvládneme. Zda ji budeme umět správně stimulovat, rozvíjet jí a dobře se o ní starat. S řadou otázek týkajících se péče o předčasně narozené miminko nám pomohly již sestřičky během pobytu na neonatologickém oddělení, kdy jsem se kdykoliv mohla ptát na cokoliv a vždy jsem se setkala s ochotou mi pomoci. Ale obrovský klid pro mě znamenala možnost připojení se ke Středisku rané péče SPRP v Českých Budějovicích, která nám byla nabídnuta ještě při pobytu na neonatologickém oddělení. Myslím si, že toto unikátní propojení zdravotnické péče a následných sociálních služeb, které nabízí českobudějovická neonatologie, je obrovská pomoc všem rodičům nedonošených dětí. Možnost mít se na koho obrátit i po návratu domů je nedocenitelná.
Spolupráce se Střediskem rané péče SPRP České Budějovice mne v mnohém obohacuje a vnímám ji nejenom jako pomoc pro rozvoj Terezky, ale i svůj osobní. Před porodem jsem o službách, které středisko nabízí, vůbec nevěděla. Dnes jsem jim za mnohé vděčná a jejich práce si velice vážím a považuji ji za nesmírně důležitou. Pomoc Střediska využíváme především z pohledu včasné zrakové stimulace Terezky, která vede k podpoře jejího celkového vývoje. Byla jsem mile překvapena, že je odborná služba poskytována přímo v domácím prostředí. Návštěvy poradkyně jsou pro nás vždy hodně přínosné a velmi příjemně strávené chvíle plné nových informací. Jako velmi praktické považuji možnost zapůjčení pomůcek a hraček pro dítě, které jsou zrovna vhodné pro daný věk. Velmi inspirativní a v mnohém povzbuzující shledávám časopis vydávaný Společností pro ranou péči. Nadchla nás myšlenka setkávání se s ostatními maminkami, se kterými jsme společně prožívali první chvíle našich předčasně narozených dětí v nemocnici a která pro nás Středisko připravuje (např. vánoční setkání, aromaterapie pro děti aj.). Opět musím především ocenit nejenom profesionalitu, ale především vlídnost a ochotu všech lidí, se kterými jsme se ve Středisku rané péče SPRP v Českých Budějovicích setkali.
Tímto příspěvkem bych chtěla vyjádřit svůj obdiv a úctu nejenom ke všem lékařkám, lékařům a sestrám, ale i veškerému personálu, který se v českobudějovické nemocnici stará o všechny pacientky bez rozdílu. Domnívám se, že péče na porodnicko-gynekologickém oddělení českobudějovické nemocnice a na neonatologickém oddělení je nejenom vysoce profesionální, ale dle mých osobních zkušeností také odváděna s láskou a velkou empatií. Díky včasnému zásahu lékařů a péči sester českobudějovické nemocnice a následné pomoci Střediska rané péče SPRP v Českých Budějovicích máme dnes zdravou usměvavou holčičku, toužící jen po lumpárnách a objevování nových věcí. Tímto bychom chtěli za péči, kterou jste věnovali a stále věnujete mě i naší dceři Z CELÉHO SRDCE PODĚKOVAT.
Petra Karvánková a Terezka