Dánská psycholožka Lilli Nielsen a oftalmoložka dr. Lea Hyvärinen vytvořily pomůcku šitou na míru pro pasivní zrakovou stimulaci nejmenších dětí – tzv. Little Room, česky pokojíček. Speciální pomůcka připomíná malý pokojíček, v němž najde dítě se zrakovým a kombinovaným postižením v rámci bezpečného prostoru zrakově, hmatově a sluchově zajímavé předměty. Dítě v pokojíčku může ležet horní polovinou těla, sedět v něm nebo stát, podle své výšky a motorických schopností. Pokojíček tvoří trubková konstrukce, vyplněná deskami, opatřenými opět zrakově, sluchově a hmatově zajímavým materiálem jako jsou lesklé a reliéfní fólie. Ze stropu pokojíčku visí několik předmětů (např. zvukové hračky, korálky či míčky) zavěšených na gumě pro lepší manipulaci.
V pokojíčku se dítě učí interakcí s předměty zavěšenými ze stropu aktivně poznávat svět kolem sebe nebo pasivní zrakovou stimulací, a tak rozvíjí své smyslové, motorické a kognitivní schopnosti. Velkým přínosem je získání představy o prostoru a vztazích mezi prostorem a umístěnými předměty. Dále dochází k uvědomění si sebe sama v prostoru, a to je pro dítě se zrakovým postižením důležité pro jeho celkový rozvoj.
Dr. Nielsen zaznamenala, že u dětí se zrakovým a kombinovaným omezením může docházet ke stagnaci ve vývoji. Hlavním přínosem pokojíčku tedy je, že si dítě v rámci malého, zvukově rezonujícího prostoru si buduje prostorovou představivost, zkušenosti a poznává svět pomocí zvukových, hmatových a zrakově stimulačních stimulů, formou hry a aktivního učení. Pokojíček poskytuje zvukovou izolaci od okolních zvuků. Naopak zvuky vytvářené dítětem a jeho činností jsou nové a zesílené, což jej aktivizuje k dalším interakcím, takže se z těchto nahodilých interakcí stanou bezpečně známé zvuky, které si dítě tvoří na základě vlastních potřeb. Tak probíhá proces aktivního učení. Little Room poskytuje dítěti rezonující, bezpečný, podnětný a útulný prostor pro jeho rozvoj. Dítě se musí těmto aktivitám učit samostatně. Schopnosti, které získá v jedné oblasti, ovlivňuje schopnosti v oblasti jiné, které se potom vzájemně propojují a chápe je jako celek. K rozvoji dítě potřebuje stimulující prostředí – na dosah ruky, s dostatkem času respektujícím jeho tempo. Dříve nezáměrný pohyb v pokojíčku vede k záměrně vykonanému pohybu. Senzorická odpověď je pro dítě natolik zajímavá, že se je snaží konkrétním a čím dál přesnějším pohybem reprodukovat. Bez smyslové odpovědi by mohl být naučený záměrný pohyb zapomenut. U dětí se zrakovým postižením je vhodné chybějící smysl nahradit hmatem, sluchem a čichem. Stěny pokojíčku lze obměňovat. Poskytují zajímavé zrakově stimulační a hmatově zajímavé prvky, které dítě aktivizují ke zkoumání. Ideální je kombinace různorodých hmatových povrchů, zvukových a dotykově reagujících předmětů, které přidávají sluchový vjem ke hmatovému. Dále čichový k chuťovému, prostřednictvím zkoumání ústy, tedy cucáním a olizováním.
Naše klientské rodiny si mohou Little Room zapůjčit a s dítětem jej vyzkoušet, v rámci konzultace v rodině a podle individuálních potřeb dítěte. Pokojíček je možné si i vyrobit, se vším ochotně poradí poradkyně střediska rané péče.