Je důležité umět se radovat z každé maličkosti, umět se smát, jako by to mělo být naposledy, a dát každému dni šanci, aby se stal tím nejlepším.  

Stellinka nám dělá radost, kdykoliv ji něco rozesměje – skřípavé zvuky, bafi baf s dětskou plenkou, při rychlém houpání se… Když dělá pokroky – začala podávat ručičku na ahoj, občas udělá TAK TAK… Když spolu prohlížíme knížku, poslouchá nás, co říkáme, a usmívá se… Když spolupracuje a dělá pokroky při rehabilitaci – daleko snadněji zvedne a […]

Naše Izabelka nás učí obrovské pokoře a úctě k životu. Každý její pokrok nás těší a dává nám sílu bojovat. Izabelčin úsměv a jiskřičky v očích jsou tím jedinečným a nenahraditelným pohlazením pro ni bolavou duši.

Matyáš nám dělá radost pořád, je to náš smíšek. Největší radost máme z toho, když dosáhneme nějakého posunu k lepšímu, když se něco naučí, ať už je to lumpárna, nebo to, že se naučí pít z kelímku. Prostě každá maličkost je radost.

Natálka nám dělá velkou radost, když se každý den probudí usměvavá a šťastná. Sebemenší pokrok v pohybu nás velmi těší, a když ji pochválíme, její šťastný úsměv je pro nás tou největší odměnou. Protože jsou i dny, které propláče, zlobí se, a nás nejvíc trápí, že nevíme proč, zda ji něco bolí nebo trápí. Je to […]

Vilík je, ačkoliv se to nezdá, hodně vnímavý kluk. Potěší nás, když se ráno usměje po tom, co nás uvidí, když „mluví” a je spokojený. Největší radost máme, když se sám vykaká😄

Anet je sluncem v našem životě. Její radost je i naše radost. Její smích, její šťastné, rozzářené oči, to je to, co nás dělá šťastnými. Každý její pokrok, ze kterého má velkou radost, je radost i pro nás. Je velkou osobností, která dělá náš život hezčím a šťastnějším.   

Eli je laskavý, zvedavý a vtipný malý vědátor. Tvrdohlavý je po mame a vytrvalý po tatovi. Tak ako všetci rodičia, sme najšťastnejší, keď sa smeje a veľmi hrdí na každý jeho pokrok či kreatívny počin…či už je to obrázok epického súboja nosorožca a pandy zaliatych v láve, alebo jasne porozumenie našej „šifrovanej“ rodičovskej konverzácie, ktorú vedieme […]

Mezi vším, co nám osud postavil do cesty za překážky, nám vždy dodává odvahu právě naše dcera Hana. Protože zpívá. Přestože se učí znakovat a znovu mluvit, zpívá! A kdo zpívá, nejen že nikdy neztratil naději, ale dokáže ji i dávat ostatním.